Velikonoční dekorace

0 0

Velikonoční dekorace mohou mít mnoho podob, ale zcela jistě musí jejich součástí být základní velikonoční symboly jako barevná vajíčka, kraslice, beránek a zajíček. Mnohé nabízí i sama příroda – svěže zelená jarní tráva, mladé obilí, větvičky jívy, kterým se říká kočičky…

Dekorace z přírody

Obilí – osení – se musí zasít alespoň tři týdny před Velikonocemi, aby stačilo vzklíčit a vyrůst. Nejlepší obilí je pšenice nebo žito, které v tomto období vzklíčí rychle. Zaseje se do zeminy v nižším květináči nebo míse a každý den se mírně pokropí vodou. S třítýdenním předstihem se musí zasít i tráva. Do svěže zeleného osení nebo trávy pak můžeme ještě položit kraslici, barevná vajíčka a nebo je doplnit o petrklíče, krokusy, modřence nebo narcisky.

Větvičky jívy, břízy nebo forsytie ve váze jsou další půvabné jarní dekorace na velikonoční svátky. Větvičky se přibližně 14 dnů před Velikonocemi nechají rašit v chladnější místnosti. Kočičky i jehnědy se pak ozdobí pověšenými kraslicemi nebo třeba i motýlky a ptáčky, kteří se dají vyrobit z papíru nebo koupit třeba na velikonočním trhu. 

Barevná vajíčka a kraslice

Vajíčka jsou nezbytnou velikonoční dekorací a tradice jejich barvení, malování a různého zdobení je v Čechách, na Moravě i ve Slezsku v porovnání s ostatními evropskými státy největší. Vajíčka se upravují natvrdo uvařená nebo se používají jen prázdné skořápky a z nich pak vznikají kraslice.

Barevná vajíčka i kraslice se dávají k osení nebo trávě i do proutěných košíků, kraslice se zavěšují na větvičky, okna i dveře.

Velikonoční věnec

Velikonoční věnce jsou další originální ozdobou, při které se uplatní i fantazie jejich tvůrců. Věnce vypadají poměrně složitě, ale jejich výroba náročná není a při troše šikovnosti ji zvládne každý.  Na výrobu stačí větvičky, sláma nebo různé suché traviny a samozřejmě vajíčka.

Nejdříve se z větviček keřů a stromů stočí věnec. Do něj se pak přidají vyfouknutá vajíčka, u kterých se na každé špičce opatrně ostrým nožem vypíchne dírka. Skořípkami se pak protáhne lýko nebo třeba sisalový provázek a kruh z vajíček se přiváže k věnci z větviček. Kolem vajíček, která by neměla být v zcela pravidelném kruhu, ale vypadat alespoň trochu neuspořádaně, se ještě zapíchají kratší zelené výhonky, kousky slámy nebo suché traviny. Věnec by měl v konečné podobě připomínat ptačí hnízdo.

Podobným způsobem se připravuje i zajíčkův pelíšek, kde by samozřejmě neměl chybět velikonoční zajíček. Ten může být čokoládový, dřevěný, plyšový, vyrobený ze slámy nebo i pečený. Tradice velikonočních dekorací, kde je spojení zajíčka s vejci, má původ v Německu.

Beránek, zajíček a mazanec

Pečený beránek nebo zajíček, případně i mazanec jsou další možné velikonoční dekorace, které ale pravděpodobně dlouho nevydrží – ale proč je alespoň na chvíli nevystavit…

Beránek je symbolem velikonočních svátků od dávných dob. V křesťanské tradici symbolizuje oběť za spásu světa, v židovské představuje Izrael jako boží stádo, které vede Hospodin a proto se stal součástí velikonočních svátků. Z historie ale není zřejmé, zda se v dávných dobách jednalo o maso nebo o pečivo. V současnosti se beránek peče nejčastěji z piškotového těsta a zdobí stuhou, podle tradic by měl být na stole v každé domácnosti.

Zajíček má poměrně krátkou historii. V podobě velikonočního symbolu pochází z Německa, kde ho takto začali využívat teprve na začátku 20. století. Církev ale zajíčka jako součást velikonočních tradic neuznává, pro ni znamená tělesné pokušení, jako symbol plodnosti a života má původ v aztécké a egyptské mytologii. V současnosti už se ale také peče a používá k velikonoční dekoraci v mnoha dalších zemích a samozřejmě i u nás.    

Beránek ani zajíček ale samozřejmě nemusí mít jen podobu pečené sladkosti...

Venkovní výzdoba

Podobně jako o Vánocích se zdobí jehličnaté stromky na zahradách nebo velké stromy na náměstích, zdobí se o Velikonocích různé keře například na stuhách zavěšenými kraslicemi a dalšími velikonočními symboly. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se s mini setkáváme zatím poměrně málo, v sousedním Rakousku nebo Německu jsou o Velikonocích takto vyzdobené stromky a keře snad úplně všude.

Jaro lidé vítali už v dávných dobách a tradice se zachovala až do současnosti. Osení, tráva, vajíčka, kraslice, beránek, slepička, zajíček… to vše k jaru a velikonočním svátkům neodmyslitelně patří.

Vše, co je možné použít jako dekorace je dnes k dostání v mnoha obchodech nebo na velikonočních trzích, ale je to také možné poměrně snadno vyrobit, vypěstovat a upéct. Vítání jara s vlastnoručně malovanou kraslicí v svěže zelené trávě a s krásně vypadajícím upečeným beránkem je určitě veselejší…