Pletení pomlázky a stuhy

0 0

V minulosti pomlázku upletl každý malý kluk a mladík, dospělí muži se často i předháněli, kdo bude mít pomlázku větší a silnější. Velikost a síla pomlázky záleží na počtu proutků, z kterých se splete.

Množství proutků a jejich výběr

Pomlázku je možné uplést ze 3, 4, 6, 8, 9, 10, 12 i 16 proutků, jsou ale i pomlázky dlouhé 4 metry, spletené z 60 prutů.  Na konec pomlázky se vždy uváže jen jedna bílá stuha, další barevné přidávají vyšlehané dívky a ženy.

K pletení pomlázky se nejčastěji používají vrbové proutky, mohou se ale použít i proutky jiných dřevin, například topolu. Pomlázka pak ale bude kratší, silnější a méně ohebná. K pletení pomlázky se nedoporučují proutky smuteční vrby. Pomlázka z nich je velmi ohebná a nedrží vzpřímená, dá se ale dobře ukrýt.

Splétání proutků

Možností, jak uplést pomlázku, je několik. Pomlázku je možné splétat od silnějších konců proutků k slabším, nebo obráceně od silnějších k tenčím. Svázané konce je možné zavěsit a pomlázka se pak plete shora směrem dolů, případně se již spletená část opře o tělo a pak se volné konce splétají směrem od těla.

Výhodou splétání při zavěšení svázaných tenkých konců je, že se zlomený proutek může nahradit. Na začátku pletení se pomlázka dá ještě rozplést a proutek se nahradí, při pletení od silnějších konců se proutek nahradit nedá a ostatní se musí zkrátit.

Nejčastější způsob pletení pomlázky je ze stejně dlouhých a silných 8 proutků. Horní z jedné čtveřice se provléká zepředu prostředkem druhé čtveřice proutků, tedy mezi dvěma páry, a pak se zezadu vrací vnitřkem k první čtveřici. Pomlázka má přibližně čtvercový průměr. Konec pomlázky se proti rozpletení zajistí jednou stuhou. Devátý proutek, který může být tenčí, se obtočí kolem silnější části a vytvoří se tak držadlo.

Pomlázku je možné ještě dalšími třemi nebo čtyřmi slabšími proutky ozdobně oplést. Upevní se nad držadlo prostrčením mezi utažené proutky a pak se symetricky ohýbají jen přes druhý, podobně, jako když se plete věneček z pampelišek.  

Kupované pomlázky

I když pomlázka má být správně vlastnoručně pletená, v současné době například ve větších městech každý nemá možnost sehnat proutky a tak si ji musí koupit. Kupované pomlázky jsou z vrbového proutí, ale velmi často také z ratanu, který je zbavený lýka i kůry a sušený – taková pomlázka se nedá použít v dalším roce. Opakovaně mnoho let se naopak dá použít pomlázka, spletená z bužírky z umělé hmoty. 

Stuhy na pomlázce

Stuhy na pomlázce nejsou jen pro ozdobu - označují počet vyšlehaných dívek a žen, jejich barvy mají i svůj symbolický význam.

Stuhy na pomlázce jsou další dávný velikonoční zvyk. Když jsou o velikonoční pondělí ráno chlapci nebo muži na koledu, mohou mít podle tradice na pomlázce jen stuhu bílé barvy. Další barevné stuhy pak na pomlázku připevňují vyšlehané dívky a ženy, barva stuhy vyjadřuje, co si o koledníkovi myslí -  

červená stuha naznačuje náklonnost a lásku,

modrá naději,

zelená sympatie a oblíbenost,

žlutá odmítnutí.

Získané stuhy zůstávají koledníkovi na památku, mohou se ale dát i jeho sestrám a ty je použijí o dalších Velikonocích, případně se dívkám a ženám vrací při nejbližší taneční zábavě – pokud si ovšem koledník pamatuje, jakou barvu od které vyšlehané dívky nebo ženy dostal.

Stuhy mají i „ochranitelský“ význam. Z pomlázky totiž při každém šlehání odpadávají zelené výhonky a šlehání se postupně stává bolestivější, pentle údery pomlázkou zmírňují. Pokud chce koledník být ohleduplný a je alespoň trochu šikovný, může také šlehat jen pentlemi...