Pomlázka a její historie
Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat
0 0

Obrázek

Pomlázka má velmi dlouhou tradici a je koledování s ní je velmi oblíbeným velikonočním zvykem v i současné době. Správná pomlázka by měla být spletená z vrbových proutků a ozdobená mašlemi.

Velikonoce a pomlázka k sobě patří asi jako Vánoce a ozdobený stromeček. Bez vrbové pomlázky by chlapci a muži nemohli jít na koledu, dívky a ženy by neomládly a nenačerpaly z ní zdraví…

Historie pomlázky je dlouhá. Pravděpodobně byla součástí velikonočního veselení už v dobách, kdy Velikonoce byly původní oslavou jarního slunovratu, ověřené zmínky o ní jsou ze 14. století a mimo pomlázky se v nich píše i o polévání studenou vodou.  V té době údajně manželé a milenci vrbovými proutky šlehali své manželky, milé a milenky, aby zůstaly svěží a mladé, kdo ráno brzy nevstal, byl v posteli politý studenou vodou. Muži tedy raději brzy vstali a vydali se na tehdejší podobu současné koledy.

V dalším období se proutky začaly splétat a není to tak dlouho, kdy uměl pomlázku uplést v podstatě téměř každý malý kluk. Mladíci ale i dospělí muži se v pletení a velikosti pomlázky dokonce i předháněli.

Pletení pomlázky se podle velikonočních zvyků má provádět na Bílou sobotu – v tento den se mají správně malovat a zdobit i vajíčka. Po upletení se pomlázka ozdobí jen jednou bílou stuhou, další barevné pak přidávají vyšlehané dívky a ženy.

 Pojmenování pomlázka vychází s největší pravděpodobností od slova pomladit, mohlo by ale pocházet i od slova mlází – houštin čerstvých, mladých výhonků rostlin. Šlehání dívek a žen pomlázkou symbolizuje předávání zdraví, svěžesti a pružnosti.

Pomlázka má mnoho různých názvů -  v českých, moravských i slezských nářečích se jí říká

- hodovačka

- mrskačka

- sekačka

- šlehačka

- švihačka,

- houdovačka

- dynovačka

- binovačka

- žíla pamihod

- pamihod

- pamihoda

- metla

- kyčka,

- karabáč

- korbáč

- důtky

- kocar

- karabina

- čugár

- tatar

- žila

- žilka

- šibačka

- šibák

- šlahačka

- namrskut

- šlerkust

- šmigust

- šmigrus

- šmigus


Pomlázka po koledě

Po koledování bývá pomlázka většinou polámaná a má opadané výhonky. Pokud je ale upletená z čerstvě natrhaných proutků, může se zasadit do země. V některých krajích se tento zvyk dodržuje a tak je možné v okolí vesnic najít různě velké vrby vyrostlé z pomlázky na mezích i vedle stromů, z kterých proutky pocházely. Na zahradách jsou často i mladé vrby s kmeny, které jsou viditelně spletené jako původní pomlázka…

  Obrázek

 

Komentáře

TOPlist