Velikonoce ve Francii, Španělsku, Anglii a Irsku

Francouzské Velikonoce jsou samozřejmě především o dobrém jídle a pití, ve Španělsku se konají různá velká procesí a pro středoevropany je jistě zajímavý průběh velikonočních svátků v Anglii a Irsku.

Velikonoce ve Francii   

Obrázek

Francouzské Velikonoce neboli Pâques nemají velký náboženský podtext a jsou především ve znamení vynikající francouzské gastronomie. Tradičním velikonočním jídlem je jehněčí v různých úpravách. Francouzi si kromě dobrého jídla dopřávají i velké množství sladkých pochoutek z čokolády a marcipánu. Rozdávají si drobné dárky a děti se těší na hledání speciálních sladkostí v domě nebo na zahradě, které ovšem ve Francii neschovává zajíček, ale rozhazují je zvony cestou z Říma.

Palmová neděle se nazývá le dimanche des Rameaux a lidé si v kostele nechávají posvětit kočičky nebo jiné větvičky jarních stromů. Připomínají si tak Kristův vjezd do Jeruzaléma a

Velký Pátek - Vendredi Saint - připomíná jeho ukřižování. V celé Francii nezvoní zvony, protože podle legendy odlétly do Říma, kde se naplní vejci a při zpáteční cestě je rozhazují do zahrad a domů. Výjimkou je Alsasko, kde se udržela německá tradice a vajíčka schovává dětem bílý zajíček. V tomto regionu se také peče velikonoční beránek.

V pondělí ráno tak hledají všechny francouzské děti v domě nebo na zahradě barvená slepičí a také čokoládová vajíčka. K pondělnímu obědu se ve Francii servíruje různě upravené jehněčí či vepřové maso. Jehněčí zde symbolizuje obětního beránka - Krista. Na slavnostním stole však nechybí ani jarní zelenina jako hrášek, chřest a fazolky či sladký beránek, briošky a ovoce.

Vejce pro Francouze symbolizuje zrození a bohatství. Velikonoční tradice obdarování vejci se ujala na francouzském dvoře až v 16. století. Začal ji král Ludvík XIV., který rozdával na Velikonoce svým blízkým velká zlatá vejce.

Francouzi se na Velikonoce baví i jinak než hledáním nadílky. Velkou oblibu si získaly různé hry, největší asi kutálení syrového vejce z mírného svahu. Ta která se dokutálí až dolů celá, symbolizují kameny odvalené z Kristovy hrobky. Syrová vejce také vyhazují do vzduchu děti a ten, komu vejce dopadne na zem poslední, vyhrává.

Ve Francii můžete potkat o Velikonocích lidi s papírovou rybou na zádech. Pokud někoho takového potkáte, pak jste potkali osobu, která se stala terčem velikonočního vtípku poisson d’avril. Jeho pointou je připevnit nepozorovaně papírovou rybu na záda každému, kdo se ocitne ve vašem okolí. Jedním z dalších symbolů francouzských Velikonoc je drobné bílé kvítko sedmikráska - la pâquarette.

Španělské Velikonoce

Obrázek

Velikonoce ve Španělsku, kde žije také mnoho věřících, jsou spojeny především s náboženskými tradicemi a konají se různá velká procesí se sochami Ježíše Krista.

Oslavy Velikonoc ve Španělsku začínají Květnou nedělí a končí nedělí Velikonoční, proto častěji než o Velikonocích jako takových Pascua - uslyšíme o svatém týdnu - Semana Santa. Nejdůležitějším dnem tohoto týdne je Velký pátek.

Na Velký pátek ráno se z kostelů vynášejí sochy Virgen de la Macarena a Virgen de la Esperanza - naděje. V severním Španělsku prožívají Svatý týden poměrně tragicky a pořádají procesí, kterých se účastní lidé odění v kápích, kteří nesou nosítka se sochami.

Na jihu mají tato procesí průběh spíš veselejší a v mnoha městech se konají i karnevaly, které začínají volbou královny a vrcholí na masopustní úterý. Na Popeleční středu se pak pořádá velký „pohřební“ průvod sardinky, která představuje zimu.

Ve Španělsku se na Velikonoce připravuje masová pečeně – Roscon de Pascua, .pečou velikonoční věnce nebo bochánky ze sladkého těsta, do kterých se vtlačují natvrdo uvařená barvená vejce. Každý věnec nebo bochánek má v sobě malého plastového panáčka a ten, kdo ho ve své porci najde, ten bude mít podle tradice štěstí. Děti dostávají čokoládová vejce a zajíce.

Natvrdo vařená barvená vejce se také prodávají ve velkém ve většině obchodů a na trzích jsou krátké pomlázky upletené z bambusu. Tyto pomlázky však slouží pouze k dekoraci obydlí, klasickou pomlázku, jak ji známe my, ve Španělsku neznají.

Pro Španěly jsou Velikonoce především o setkávání se s rodinou a trávení volného času v přírodě či na pláži. Ve Španělsku je volný čtvrtek, pátek i pondělí, což je ideální příležitost pro rodinné dovolené.

Velikonoce v Anglii a Irsku

Obrázek

Anglické Velikonoce - Easter – mají původ svého pojmenování ze skandinávského slova Eostur, které označuje jaro, případně i od jména saské bohyně úsvitu a východu Eastre Féničané uctívali bohyni plodnosti a sexu Aštoret - Ištar, které symbolem bylo vajíčko a zajíc.

Důležitým dnem pro oslavy Velikonoc v Anglii je Masopustní úterý - Shrove Tuesday, kterému se také říká palačinkový den - Pancake Day. Přesný důvod, proč se v tento den připravují palačinky, není znám, ale podle některých historiků to může souviset s potřebou zpracování zbytků tuku, másla a vajec, tedy jídel o nadcházejícím přísném čtyřicetidenním půstu zakázaných.

S tímto dnem je spojený speciální palačinkový závod ve městě Olney, který se koná na památku hospodyně, která v ten den pekla palačinky a když zaslechla zvon, zvoucí ke zpovědi, vyběhla ven v zástěře a s pánvičkou v ruce. Závodu se podle tradice smí účastnit jen ženy v sukních se zástěrou a čepečkem na hlavě a v ruce drží pánev s rozpáleným olejem a palačinkou. Přesně v 11:55 závod startuje na tržnici a účastnice se snaží co nejrychleji zdolat vzdálenost 375 metrů ke kostelu. Při běhu musí palačinku třikrát otočit ve vzduchu, v kostele jí odevzdají zvoníkovi a za to od něj dostanou polibek.

Podobná tradice se drží i ve škole v londýnském Westminsteru. Zvoník odvede přesně v 11 hodin skupinu nadšených chlapců na hřiště, kde na ně čeká kuchař s velkou palačinkou na pánvi. Na povel ji vyhodí přes pětimetrovou překážku a chlapci se z ní snaží utrhnout co největší kus. Ten, kdo má skutečně největší část, dostane od děkana školy finanční odměnu.

Ve školách se setkáme i s tradicí Easter Bonnets, která dělá čest anglické kloboukářské tradici a speciálně vyrobené velikonoční kloboučky by se správně měli nosit na nedělní sváteční bohoslužbu. Původně si ženy dopřávaly po období postního odříkání něco pěkného na sebe a to můžeme spojit s naší tradicí, že si na Velikonoce máme pořídit něco nového, aby nás takzvaně „nepokakal beránek“.  Anglická kloboučková tradice je v současnosti poněkud jiná - kloboučky se vyrábí z papíru a zdobí se jarními a velikonočními motivy květin, vajíček, zajíčků, kuřátek. Velmi často se pořádají i soutěže o nejkrásnější klobouček.

V Anglii se ujala také tradice Egg Hunt - vaječného lovu. podle které velikonoční zajíček poschovával vajíčka po domě a po zahradě. Tato vajíčka jsou většinou čokoládová a děti je vyrazí hledat s košíčky.  

S klasickým koledováním, jak ho známe u nás, se v Anglii nesetkáme, připadá jim nelogické. Nesetkáte se tu tedy samozřejmě ani s pletením pomlázek, tato tradice jim přijde zase příliš násilná a vyvolává pohoršení. I v Anglii ale můžeme nalézt trochu „velikonočního násilí“, protože druhé pondělí po Velikonocích přivážou ženy své manžely k židli a vymáhají drobné mince jako výkupné. Muži jim to druhý den oplatí stejně, ale místo peněz žádají polibek. Asi nejzvláštnějším anglickým velikonočním zvykem je pouštění draků.

Irsko slaví Velikonoce podobně, ale zdejší posvátný den je Velký pátek. Při této události je absolutně nevhodné dělat něco užitečného. Nesmí se pálit dřevo, rybařit nebo zabíjet chovná zvířata. O víkendových velikonočních oslavách se pořádají taneční soutěže o velikonoční koláč a závody v koulení vajíček z kopce dolů. Každý správný Ir si v těchto dnech najde svá speciální vejce označené křížem a musí alespoň jedno sníst.