Velikonoční svátky v Norsku a ve Finsku

0 0

Finské Velikonoce

Velikonoce ve Finsku poměrně značně ovlivňuje počasí, ale i tak se Finové snaží vyzdobit si obydlí jarním osetím a kočičkami, někdy se však musí spokojit jen s papírovými kytičkami.

Obyvatelé Finska  víc než Velikonoce slaví Masopust. Velikonoční svátky využívají především k odpočinku, do kostela na bohoslužby příliš nechodí.

Finové mezi ortodoxně věřící národy nepatří, ale mnoho velikonočních tradic přesto s vírou  souvisely a některé se dodržují dodnes. Na Velký pátek se například nosil tmavý oděv, bylo zakázáno dělat některé práce, nezapaloval se oheň v kamnech, nezametala se podlaha a byl přísný zákaz návštěv. Jíst se smělo až po západu slunce. V některých částech západního Finska byly děti dokonce bity, aby se jim připomnělo Kristovo utrpení. Na Boží hod velikonoční a velikonoční pondělí už ale byly vždy povoleny hry a návštěvy.

Děti koledují převlečené za čaroděje a čarodějnice a pomlázkou jsou vypláceni příbuzní již na Květnou neděli. Po týdnu se za „pomlazení“ musí odvděčit malým dárkem v podobě vajíček, čokolády nebo drobných mincí. V poslední době se stále častěji koleduje i na Velikonoční pondělí.

Vyšlehání a hledání vajec jsou oblíbené velikonoční zábavy. Domovy Finů zdobí kromě kuřat a ptačích mláďat i obarvená vejce a králíci. Velikonoční králíček, který rozdává vejce, je známý jen v některých částech Finska.

Nejstarším a nejneobvyklejším pokrmem je tradiční finská mísa „mämmi“, tmavá hnědá ovesná kaše vyrobená z vody a slazeného žitného sladu. Peče se pomalu v peci v lepenkových krabicích vyrobených tak, aby vypadaly jako košíky z březové kůry. Dnes se servíruje především jako dezert s krémem a cukrem.

Velikonoce v Norsku

Norské Velikonoce trvají od čtvrtka do pondělí. Ve většině případů si Norové berou dovolenou na celý týden a vyrážejí na hory. Křesťanský význam Velikonoce postupně ustoupil a ani v této severské zemi lidé do kostela příliš nechodí.

K Velikonocům neodmyslitelně patří zdejší speciální pečivo a také velikonoční detektivka „påskekrim“, která je už téměř samostatným žánrem, zaplavujícím před svátky knižní trh.

Kromě knih se k tomuto zvyku připojila i média. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy. Noviny otiskují články, z kterých se mohou čtenáři pokusit odvodit, kdo je pachatelem. Detektivními příběhy jsou dokonce potištěny i krabice s mlékem…

Velikonoční vajíčka se v Norsku se barví na žluto a tato barva k norským Velikonocům patří stejně jako detektivka.