Neděle postního období

Velikonočním svátkům předchází masopustní období, končící takzvanou Popeleční středou, a také půst, který bez nedělí trvá čtyřicet dní. Každá neděle v období půstu má své pojmenování i význam.

Před velikonočním pondělím, kdy se koledníci s pomlázkou vydají pro zdobená vajíčka, je ještě poměrně dlouhé období veselých oslav Masopustu a následujícího čtyřicetidenního půstu, po kterém ještě následuje Svatý, nebo také Pašijový týden.

Postní období trvá čtyřicet dní, ale nepočítají se do něj neděle. Každá neděle v postní době má svůj historický význam a pojmenování.

Černá – liščí neděle

První neděle postní doby se nazývá Černá nebo Liščí. Černá proto, že se dívky a ženy v tento den oblékaly do černých šatů, liščí proto, že liška je symbolem úspěchu a prosperity. V noci se pekly preclíky se solí a mákem, ty se pak věšely na červených mašlích na vrbové proutky a děti je brzy ráno hledali.

Pražná – Sazometná

Název Sazometná má původ ve vymetání komínů a kamen, které se provádělo o druhé postní neděli. Jedlo se takzvané pražmo – upražená obilná zrna nebo klasy. Z upražených zrn se také vařila polévka praženka.

Kýchavá neděle

Podle pořekadla bude ten, kdo si dvakrát o třetí postní neděli kýchne, zdravý po celý další rok. Na kýchání se používaly různé prostředky a lidé si vzájemně přáli „Pozdrav Tě pán Bůh“. Tradice kýchání takzvaně „Na zdraví“ i pozdrav přetrvaly až do dnešní doby.

Družebná - Růžová

Této neděli se říkalo Růžová, protože se žehnalo takzvané Zlaté růži a oltář zdobily růžové květy. Název Družebná vznikl z toho, že ženich přicházel na návštěvu do domu, kde bydlela jeho nastávající nevěsta, o Velikonocích pak přišel na oficiální námluvy. Pekly se koláče s různými námluvami, nazývané Družince, a jedl se namočený a potom upečený hrách s rozinkami, sypaný cukrem a pepřem – Pučálka. Pokud ženich při jídle použil vidličku, všichni se mu smáli, protože Pučálka se jí zásadně jen lžící.  

Smrtná neděle

O Smrtnou neděli se na vsi vynášela Smrtka, Morana nebo také Morena, aby zima už brzy skončila a přišlo jaro. V některých oblastech se vynášelo takzvané líto - malý smrček, ozdobený pentlemi a vyfouknutými bílými i barvenými skořápkami vajíček. Smrtku i líto za ves vyprovázely koledy, které zpívaly dívky.  

Květná neděle

Poslední neděle postního období je připomínkou vjezdu Ježíše do Jeruzaléma.  V Květnou neděli se světí kočičky, takzvané ratolesti, kterými se nahrazují kočičky z minulého roku.

Po Květné neděli přichází Svatý, nebo také Pašijový týden a pak dlouho očekávané Velikonoční svátky…

 

Velikonoční Pučálka

Historie Pučálky začíná už v 15. století, kdy ji ve své „postile“ zmiňuje jako postní jídlo Mistr Rokycan. Pučálka se pak stala pro křesťany důležitým postním jídlem o Velikonocích i o Vánocích. Připravuje se ve sladké i slané úpravě.

Obrázek

Název Pučálka vychází ze způsobu přípravy – bobtnání hrachu, které se lidově nazývalo napučení. Hrách se vždy den předem namočil a pak se nasucho opražil nebo upekl, případně smažil na másle. V sladké podobě se sypal samotným cukrem nebo cukrem se skořicí, případně poléval medem. V slané verzi se pepřil nebo ochucoval různými druhy koření. V některých oblastech se používala i směs koření a rozinek.

Pučálka se v postním období podávala v domácnostech nejvíce na takzvanou Družební neděli, ale jedla se i neděli Černou a Sazometnou. V hospodách byla po celou postní dobu.