Vznik a historie velikonočních svátků
Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat Hlasovat
0 0

Obrázek

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, oslavující z mrtvých vstání Ježíše Krista. Podle západních křesťanských tradic se Zmrtvýchvstání slaví první neděli po prvním jarním úplňku v měsíci březnu nebo dubnu. Slovanský název Velikonoce je odvozený od „veliké noci“, kdy došlo ke Kristovu vzkříšení.

Pro křesťany jsou Velikonoce důležitější svátky než Vánoce. V základním pojetí jsou především oslavou – vigilií - vzkříšení Ježíše Krista, ke kterému podle křesťanské víry došlo třetí den po jeho ukřižování. Tato oslava připadá na takzvanou Velkou noc Bílé soboty. V rozšířeném pojetí trvají Velikonoce tři dny, kdy doba od Zeleného čtvrtka až do sobotní oslavy, která je vlastně také součástí postního období a ne doby velikonoční. V naprosto nejrozšířenější podobě trvá velikonoční období 50 dní od neděle Zmrtvýchvstání až do svátku Seslání Ducha svatého - Letnic.

Vznik Velikonoc je spojován z pohledu křesťanství se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista. Slaví se ve velmi krátkém časovém odstupu po jarní rovnodennosti a tak se poměrně často vyskytuje i názor, že původ Velikonoc není církevní, ale pohanský. To je možné usuzovat i z toho, že datum oslav Velikonoc určil církevní 1. nikajský koncil až v roce 325. Objevují se dokonce i tvrzení, že církev přijala velikonoce za své až v 6. století v roce 519…

Nejstarším zachovalým svědectvím o oslavách Velikonoc je zmínka v listech apoštola Pavla, která pochází z období kolem roku 50. Další zajímavé svědectví je z 2. století, kdy probíhaly spory o datum slavení Velikonoc. Křesťanská církev chtěla datum změnit kvůli oslavám židovského svátku Pesach, který je významově s Velikonocemi částečně podobný.

Pro ateisty nejsou Velikonoce tak důležité jako Vánoce a slaví se především jako vítání příchodu jarního období. Vzhledem k tomu, jak blízko jsou od sebe oslavy křesťanských velikonočních svátků a pohanské jarní rovnodennosti, mají Velikonoce s největší pravděpodobností především v lidových zvycích původ právě v pohanských oslavách příchodu jara.

 

Komentáře

TOPlist