Pašijový týden od Modrého po Červené pondělí

0 0

Letos nás Velikonoce čekají na konci března, Velikonoční pondělí připadá na 28. 3. 2016. Nejrozšířenější tradicí, která se dodržuje spíše na venkově a na malých městech je koledování na Velikonoční pondělí. Není to však jediný zvyk, který se ke svátkům jara pojí. Velikonočnímu pondělí předchází celý pašijový týden.

Většina zvyků a tradic udržovaných v tomto týdnu mají svůj původ v křesťanství a váží se k nim určité tradice, rituály a pranostiky, které postupem doby zlidověly. Snoubí se tu pohanské zvyky s křesťanským připomínáním utrpení Ježíše Krista.

Oslavy se všemi zvyky a tradicemi probíhají i v současnosti - příklad jsou třeba Velikonoce na Valašsku...

Jarní úklid podle kalendáře

Modré nebo také Žluté pondělí je spojené s pohanskými zvyky a bylo zasvěceno uklízení. Můžeme ho považovat za zahájení jarního úklidu v domácnostech. V kostelech se vyvěšovaly modré látky. U dětí a studentů byl tento den obzvláště oblíbený, začínaly jim totiž jarní prázdniny. Úklid pokračoval na Šedivé úterý, kdy hospodyňky vymetaly pavučiny z koutů.

Nemračte se, nebo vám to zůstane

Prvním dnem pašijového týdne, který je významný pro křesťany je Sazometná, Škaredá nebo také Černá středa. V minulosti se vymetaly saze z komínů a pokračoval úklid, který vyháněl zlé duchy z domu. Tento den připomíná zradu Jidáše. Na Škaredou středu se nikdy nemračte, jinak se podle pověry budete mračit každou středu v roce.

Vyhněte se hádkám

Na Zelený čtvrtek by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý. O Zeleném čtvrtku si nepůjčujte peníze a vyhněte se hádkám, hádky se vám budou vyhýbat po celý rok a peníze si k vám samy najdou cestu. V tento den si křesťané připomínají poslední večeři Páně. Večer zvony „odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí až do jejich sobotního návratu „klapači“, chlapci s řehtačkami a klapači.

Na Velký pátek se otevírají poklady

Velký pátek je pro křesťany dnem smutku, protože byl Ježíš vyslýchán, odsouzen a ukřižován. Konají se bohoslužby a je nařízen půst. Podle pověr se v tento den otevírá země s poklady a památná hora Blaník. Sedláci nesměli orat a kopat na poli, hospodyňky zase nesměly prát prádlo.

Velké přípravy na Velkou noc

Bílá sobota je dnem vzkříšení a také posledním dnem půstu. V sobotu se také vracejí zvony z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Doma se bílilo, vařily se obřadní pokrmy a pekly se mazance a beránci. Muži a chlapci se vypravili na proutky a pletli pomlázky a děvčata zdobila vajíčka

Na tomto videu se podívejte, jak uplést perfektní pomlázku.

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přišla tedy Velká noc, odtud název Velikonoce a přišel Boží hod velikonoční. Velikonoční neděle je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován. Na Boží hod velikonoční doma prostřete plný stůl a užívejte si své velikonoční dekorace.

Dejte vejce malovaný

Velikonoční pondělí se nese ve znamení koledování a je velmi oblíbené i dnes. Někdy se mu říká Červené pondělí, to proto, že v tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá. Zvyk koledování s pomlázkou už není jen pánskou záležitostí, stále častěji se do něj zapojují i dívky. Kromě vajíček mohou koledníci dostat panáčka pálenky nebo stuhu na pomlázku.

Kristýna Horová

foto: © fotoarchív VMP