Masopust

Jaro přivítáme 21. března, Velikonoční pondělí v roce 2015 vychází na 6. dubna. Ještě dříve ale zde bude období Masopustu, které začíná takzvaným „tučným čtvrtkem“ 12. února.  

Masopust – případně také například šibřinky nebo fašank - je třídenní lidový svátek, oblíbený především na vesnicích. V poslední době už ale jeho oslavy probíhají i ve městech, v Praze se při této příležitosti koná dokonce celá série nejrůznějších akcí pod názvem Pražský Carneval. Základem Masopustu jsou průvody masek, všeobecné veselí, taneční zábavy a dobré jídlo, velmi často tradiční zabíjačka.  Po masopustu přichází Popeleční středa, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi.    

Masopustní dny

Masopustní veselí je rozděleno do několika dní, v každém by se měly dodržovat původní tradice. Těch je poměrně hodně, některé byly dodržovány v různých krajích a oblastech stejně, jiné byly typicky místní.  

Tučný čtvrtek

Tučný čtvrtek je dnem, kdy se má hodně jíst a pít, abychom měli po celý rok dostatek síly. Jídlo má podle tradic být mastné a zapíjí se pivem. K obědu by se měla servírovat vepřová pečeně s knedlíky a zelím. Významnou českou tradicí byla zabíjačka.

Masopustní sobota

Sobota byla ve znamení příprav na večerní Ostatkovou zábavu, které se také říkalo Pochování basy. Mimo dobrého jídla a piva, tance a tomboly se především na venkovské  zábavě humornou formou probíralo vše podstatné, co se na vsi za uplynulý rok stalo.

Masopustní neděle

V minulosti byly nezbytnou součástí masopustní neděle smažené koblihy. Na návsích a náměstích hráli muzikanti a zvali na taneční zábavu. Nikde nechyběly ani další tradiční jídla, jako například klobásky, ovar, jitrnice, jelítka…vše se zapíjelo samozřejmě pivem.

Masopustní pondělí

V pondělí se v minulosti konal takzvaný „mužovský bál“. Na něj směli jen ženatí muži a vdané ženy. Sedláci selky při tanci vyhazovali vysoko, aby se na poli urodilo vysoké obilí. Všude se opět hodně jedlo a pilo.

Masopustní úterý

Masopustní úterý bylo v minulosti svátečním dnem, který byl ve znamení všeobecného veselí a maškarního průvodu. Oblíbenou tradicí bylo vodění někoho v masce medvěda od domu k domu a tanec s ním. K masopustnímu úterý patří i mnoho dalších tradic – nesmělo se třeba věšet na půdě prádlo, protože by se přemnožily blechy, nebo se slepicím sypalo zrní do kruhu z řetězu, aby nezabloudily a nesnášely vejce někde jinde, ženy také nesměly sít, aby slepice dobře nesly…

V úterý končilo veselé masopustní období a následující Popeleční středou začínalo období čtyřicetidenního půstu. Od úterý už se také podle tradice nemá až do květnového stavění májky tancovat…